Zářijové prázdniny-neprázdniny

Srpen se přehoupnul v září tak rychle, že jsem si toho sotva všimla. Začínám se připravovat na nástup do školy a docela se začínám kupodivu i těšit. Už mě nebaví sedat u zmrzliny, když je venku 15 stupňů a za celé dopoledne si dají studenou a sladkou hmotu 3-4 lidé. Nicméně, přečtu tam toho spoustu. Takže se těším, až zas něco zaměstná nevyužité části mého mozku.

Třeba mě ve škole začnou napadat i nová témata na psaní, protože ač jsem se snažila sebevíc vymyslet nějaký nový volný cyklus, takové povídky na pokračování, nic mě nenapadlo. Nemůžu přeci psát pořád o ňuňákovi… 😀 (tady jsem si toho smajlíka nemohla odpustit, omlouvám se).

Zítra se chystám jít poprvé v tomto roce cvičit, a pokud se nezabiju, něco si nenatrhnu nebo nezlomím, budu v tom pokračovat.

Zařizuju a nakupuju spoustu věcí a tak nějak se mi zdá, že už to není nějak moc prázdninové. Doma neoxiduje brácha, naši jsou pořád v práci, kamarádi jsou ve škole nebo na seznamovácích z vejšky a už se z toho vytrácí taková ta příchuť bezstarostného volna.

Nuže… mějte se a smějte se, tohle je stejně jen tak, abyste věděli, že na vás Clairka myslí.

No Comments

Post a Comment