Vyvrhelové

Jakákoliv podobnost s událostmi, osobami či fakty je čistě náhodná. 😀

***

heineken79.deviantart.com
heineken79.deviantart.com

Smrtka se smála a nakráčela si to doprostřed ulice. O malý kousek dál vystoupily z auta dvě rozchechtané postavy. Práskly dveře, vehikl nespokojeně zavrčel a odjel. Kdyby se tak někdo uměl rozjíždět bez automatické převodovky. V dnešní době už asi ne. Ke dvěma haluzákům, rádoby společensky oháknutým, se připojili další tři. A bylo jich pět.

„Sešššlo se jich pěěět, vyyrazíí čtyříí, dorazíí tříí, spáát půůjdou dváá, přežije jedeen… Muhehe…“ Chechtá se a svým nehmotným tělem nechává proplouvat auta. Přemýšlí, že se na chviličku zhmotní, vyděsí řidiče, nechá se rozmáznout po asfaltu, přičemž bude doufat, že její hlava dramaticky vylétne vzhůru a rozplácne se mu nakřápnutá o kapotu. Nakonec si to rozmyslí. Ti blázni na druhém chodníku se právě vrhají do silnice. Když si správně počíhá, jednoho z nich určitě dostane. Nepovede se, hlasitě zakleje. Oči se jí rozsvítí pekelnými plameny. Tuhle partičku prostě dostane.

Když v družném hovoru zahnou do obytné čtvrti, plíží se za nimi. Ne, že by ji mohli vidět, ale přece jen jí nebyla příjemná taková dávka optimismu a vitality, která z nich čišela. Všichni se nahrnou do dveří jednoho domu. Šaty, nešaty, zkopnou boty a rozpustile vybíhají schody do podkroví.

V povyražení obdivují výhled z okna a jeden přes druhého se sápou po kytarách, natěšeně čekajících kráskách. Škoda, že jsou jen dvě.

Otevřou okno a ve světle dorůstajícího měsíce začínají do studeného zimního vzduchu výt písně roztodivné. Třeskne láhev a na dně skleniček se zaleskne zlatavá tekutina.

Smrtka se vznáší nad otvorem ve střeše: „pššidááámee tloochuu methanoluuu…“ Brousí si zuby, ale do sklenek už nic dolít nestihne, protože jejich obsah zmizí ve vyprahlých hrdlech, ani nemrkne. Peklo má dneska večer smůlu.

Jakmile dozní poslední „ztrhané strůny zvuk“, partička znovu nahodí botky a sáčka a vyrazí do „eňo něňo klubu“. Smrtibába se cpe do prosklených dveří, ale nemůže se prokázat občankou, tak se raději udělá nehmotnou a nechá všechny lidi proplouvat skrz sebe.

Vevnitř je to skoro jako v pekle. Umělý kouř, lidé rysů pobledlých a zašedlých, opojeni alkoholem chodí sem a tam a nohy nezvládají klást vedle sebe už ani s nejmenší pravidelností. Mezi odhalenými rameny žen a utaženými kravatami pánů proplouvá dál a sleduje ten střízlivý hlouček vitality a optimismu a už má vší té energie dost.

Rozhodne se zakročit, jakmile se vydají na taneční parket. Tu a tam nechá jednoho a dalšího šlápnout si vzájemně na nohu, ale nikdo nepadá a nehroutí se, protože se všichni drží za ruce nebo za ramena a podporují se.

Měsíc se schová za obzor a na východní straně začíná obloha už pomalu blednout, když sestupují po pozvracených schodech směrem dolů a vydávají se do svých domovů, každý sám do své postele. Smrtka pochopí, že nad nimi nemá žádnou moc, když vidí, jak se na rozloučenou objímají a pomáhají si do kabátů.

Tak alespoň zaseje zášť do srdce jednoho podivínského pozorovatele.

Ale nic nezmůže ani s jeho pomocí, tuhle skupinku už nechtějí ani v pekle.

3 Comments

  • stuprum

    March 26, 2014 at 06:37 Reply

    To je komedie, napsal jsem včera něco podobného nezávisle na tobě. Jsme spojeni věčným poutem smrtibáby!

    Current score: 0
    • Clairka

      Clairka

      March 26, 2014 at 21:09 Reply

      Nebo mě tajně sleduješ… 😛 Pohneš s Kukuřákem? :)

      Current score: 0
  • Daeris

    April 12, 2014 at 19:32 Reply

    Tak tohle se mi moc líbilo, zasmála jsem se. 😀

    Current score: 0

Post a Comment