Hudba

Úvaha psychopatova…

generalren.deviantart.com
generalren.deviantart.com

Vzdechy, skřeky, melodie, jejich útržky, šum davu, halasný hovor, osamělá píšťalka, nesmělý popěvek, sebevědomé prohlášení, blouznění nemocného sužovaného horečkou, opilcova cesta domů, deprese osamělého,… Všechno a ještě víc můžeš vyjádřit hudbou, slovem, postojem, pohledem,… A ani nemusíš být herec, hudební skladatel, umělec,… Stačí mít srdce na správném místě.

Vždycky jsem si přála najít peníze. Ale ne pětikorunu pod sedačkou v autobuse, i když ta se taky někdy hodí, chtěla bych prostě objevit třeba stovku, tisícovku,… Jen tak osamocenou na špinavým parkovišti mezi smradlavými plechovými obludami, jimiž se lidé rachotí z místa na místo, vozí si svá těžká pozadí a nechávají je těžknout ještě víc, i když by raději mohli jít pěšky, dýchat vzduch nasycený zplodinami jejich lenosti a vychutnávat si sluneční paprsky obsahující stále víc a víc škodlivého záření, protože se ani předchozí generace nedokázaly obejít bez laku na vlasy a ledniček. Jen tak zapadlou za postelí v hotelu na dovolený. V takovým tom malým, jak ho vlastní milí soukromníci, který dbají na blaho hostů a dá se s nimi po večerech sedávat ve vlahém vánku na terase a při dobrém vínu pomalu rozmlouvat. Pak bych tu mou bankovku klidně i nenápadně podstrčila právě jim a sledovala jejich radost z nálezu.

Mám řidičák a za chvilku to bude rok, co jsem se i já připojila k těm,kteří znečišťují ovzduší a likvidují zásoby ropy, ale stalo se jen jednou, že mi mí dárci DNA auto na nějakou delší cestu půjčili. Takže jsem si projezdila předepsané kilometry a teď už jen čekám, až si pořídím vlastní obludu a znovu si obnovím schopnost ji ovládnout.

Dostává mě, jak se sen o lidský společnosti s narůstajícím věkem a zkušenostma rozpadá a přitom nás stále učí, že ten, kdo poctivě pracuje, bude oceněn a lidé si ho všimnou a polepší si. Nejhorší asi je, když se celej den lopotíte a lopotíte a ve výsledku je to k ničemu a další den děláte zas tu samou práci, neposune vás to dál, nepotěší, nikdo se na vás neusměje. Jakmile vylezeme ze školy, není to samé “Dobrý den”, ”S dovolením”, “Děkuji”, ale spíš “Uhni!”, “Vypadni!”, “Naser si!”.

Lidi jsou divní. Očekávají hezké reakce, upřímnost, vstřícnost. Ale jen člověk promluví nebo něco udělá, jsou schopni z toho vyvodit takové závěry, že by se jeden až divil jejich představivosti. Z pouhého „Ahoj!“ se vyklube pomalu vyznání lásky a z malého odmítnutí je vybudována nenávist na celý život. Lidi si sedí v těch svějch komůrkách, ubohejch životech a chtějí přátele, chtějí aby je někdo poslouchal, miloval, ale místo aby zapomněli na své křivdy a nálady, dávají je sežrat i lidem, se kterými by se mohli bavit a být šťastní, obdivovaní, oblíbení a vítaní. (…) Chtějí květiny a zeleň, ale kácí lesy a stavějí velká betonová parkoviště. Předstírají, že se zajímají o životní prostředí, ale jen co našetří pár šlupek, jdou si koupit nové auto.

A jestli si myslíš, že tě mám ráda, tak si to nemysli, usmívám se jen na toho, kdo je pro mě zrovna v tuhle chvíli zajímavý a z koho něco vytěžím, nezajímají mě tvoje pocity, jen se tak tvářím, abych tě mohla vyždímat jako citrón, využít každej kousek tvojí duše a pak tě zahodit.

V tý melodii lidskejch životů, najdeš tolik inspirace a emocí, že můžeš hrát a zpívat a žít hudbou a nikdy nepouštět z rukou tu tvojí znějící krabičku nebo trubičku a oblažovat duše těch, který o to vlastně nestojí. Kdyby tě poslouchali jen ti, kteří o to opravdu stojí, cítí to a chápou to, tvoje vyprodaný koncertní sály, by teď byly prázdný a našel by se tam možná hlouček rozklepaných emáků a pár osamělých žen a mužů, možná pár dlouholetých partnerů…

4 Comments

  • stuprum

    March 6, 2014 at 12:11 Reply

    Nějaké smutné, ne? Nebo mělo mluvení z duše vyznít vesele? :) Radši se směj a toč se, toč. Postavím ti kolotoč a budu s tebou vířit kolem. :)

    Current score: 0
  • stuprum

    March 8, 2014 at 22:06 Reply

    Vše nej k MDŽ. :)

    Current score: 0
    • Clairka

      Clairka

      March 8, 2014 at 23:14 Reply

      Teď jsi mě ale dostal 😀

      Current score: 0
  • Daeris

    March 9, 2014 at 09:08 Reply

    Tak popravdě ani nevim, co ti mam na tenhle článek napsat, protože jsi mě fakt fascinovala s tou větou “Lidi si sedí v těch svějch komůrkách, ubohejch životech a chtějí přátele, chtějí aby je někdo poslouchal, miloval, ale místo aby zapomněli na své křivdy a nálady, dávají je sežrat i lidem, se kterými by se mohli bavit a být šťastní, obdivovaní, oblíbení a vítaní.”, protože ta na mě úplně stoprocentně sedí:D Každopádně, já osobně pomalu zjišťuju, že ostatním lidem začínám čím dál víc nerozumnět. Ne, že bych je dřív nějak zvlášť chápala, ale teď už se vůbec nechytám, ač svý mozkový závity zapojuju sebevíc.

    Current score: 0

Post a Comment