Story o muffinu

bookBylo jednou jedno krásné období nenáročných hodin francouzštiny s mojí nejlepší spisovatelskou kamarádkou Ájou. Na zašmudlané papíry, většinou staré písemky, jsme si psávaly různé vzkazy a vymýšlely příběhy, tenhle, myslím si, je velmi povedený. Ale posuďte sami. :)

***

Byl jednou jeden muffin a měl rád BeBe sušenky. Vodničku, tu měl taky rád a jeho papírové gatě mu seděly akorát. A co teprve čokolády, té byl plný, jak ji pěkně chroupal každý den. Když unavený byl, do cukrové peřinky se ponořil. Dokázal spát celé hodiny, i když měl noční můry, můry o požíračích muffinů.

Najednou se malý muffinek probudil ze svého cukrového spánku. Uslyšel křoupání. „Požírači muffinů!“ Zděsil se. Rychle vyskočil na svoje malé nožičky a nenápadně utíkal ve stínu ostatních cukrovinek. Jeho papírové kalhotky se zbarvily tekutou čokoládou. V tom se mu pod nohy dostal malý odpadek a natáhl se jako smažená placka. Jeho nadýchané tělíčko se zmáčklo, protože si náš muffin narazil zadnici.

Požírač muffinů zpozorněl a zadíval se na hnědou hromádku. Natáhl ruku a smetl zbytek muffinka do misky, že si ho pěkně rozdrobí a zalije mlékem. To už by se muffínek zpátky nesložil!

muffinZačal boj o život. Nožičky muffinka podkluzovaly na hladkém povrchu vyleštěné misky. Bylo to beznadějné. Potom ale přiletěla moucha a v makadlech nesla vlas. Muffinek se mohl zachytit a povrch misky už mu tolik neklouzal. Vylezl tedy a seskočil na kuchyňský stůl. Po požírači ani památky.

Muffin se tedy vydal pryč a hned za chvíli narazil na méně nebezpečné místo: sídlo požíračů psů. Našel si tedy pohodlnou židli a objednal si smaženého psa se sladkokyselou omáčkou. Mňam!

No Comments

Post a Comment